Rekvalifikace úředníka na mostaře

Vystudovat Vyšší odbornou školu stavební a dopravní v Děčíně je možné i dálkově, a to prakticky v každém věku.

Společnost Chládek & Tintěra, a.s., se aktivně podílí na osvětě technických oborů mezi studenty, a díky tomu se v řadách společnosti objevují úspěšní absolventi, ze kterých se postupnými kroky stávají špičkoví odborníci a manažeři.

Tentokrát jsme do našeho dalšího dílu seriálu o absolventech VOŠ SPŠ v Děčíně oslovili Tomáše Žáčka ze závodu mostních a inženýrských staveb. Tomášův příběh je trochu odlišný od těch, které jsme dosud vyprávěli.

Většina studentů VOŠ SPŠ v Děčíně postupuje kontinuálně od základní školy přes střední školu až třeba na vyšší odbornou školu. Jenže co když se někdo rozhodne být stavbařem až dlouho poté, co již dokončil školu v jiném oboru? Jak skloubit práci se školou? Jde to vůbec?

Když se chce, tak to jde

Tomáš Žáček nejprve vystudoval školu zaměřenou na veřejnosprávní činnost. Úředníkem se ale nakonec nestal. Pracoval jako servisní technik sportovních potřeb, později jako vedoucí směny v logistice, až nakonec zjistil, že nejvíce by ho bavilo stavitelství, železniční stavitelství. „Společnost Chládek & Tintěra jsem znal díky tomu, že sídlí v Litoměřicích, tedy nedaleko mého rodného Ústí nad Labem, a díky dobrým referencím. Původně jsem myslel, že zkusím pracovat jako kolejář, ale osud chtěl tomu, abych začal u mostů. A musím říci, že mě to hned chytlo,“ vzpomíná Tomáš na své začátky stavaře v roce 2008. Jistý si svou profesní budoucností začal Tomáš zjišťovat, jak si doplnit vzdělání v jeho novém oboru. „Nemohl jsem v tu dobu již nastoupit do školy na několik let jako mladý student. Hledal jsem proto řešení formou dálkového studia,“ vysvětluje Tomáš první kroky. Po dohodě s vedením naší společnosti nakonec začal s dálkovým studiem na Vyšší odborné škole v Děčíně v oboru železniční stavitelství, kam docházel jednou týdně. „Nijak se to nevymykalo dennímu studiu. Zkoušky jsme měli stejné, jen jsme se museli více učit sami. Mojí výhodou bylo, že jsem vlastně měl praxi neustále,“ podotýká Tomáš. Ne všichni studenti dálkové výuky ale vydrželi do konce. „Když jsem nastupoval v roce 2008, tak nás byla plná třída. Nakonec jsme končili jen čtyři,“ což byl podle Tomáše i důvod, že místo čtyř let dálkově studoval šest let. S ohledem na malý počet uchazečů byl nucen školu, po dohodě s jejím vedením, na dva roky přerušit a počkat, až se opět zvedne kapacita „dálkařů“.

Samouk s řadou zkušeností

V roce 2014 Tomáš školu úspěšně dokončil, a to jako již zkušený mostař-samouk, který měl za sebou realizaci řady významných staveb – například technicky náročnou lávku přes trať pro cyklisty u Sadské, rekonstrukce mostů v obvodu železničních stanic Chodov a Řetenice nebo opravy mostů na trati Řikonín – Vlkov u Tišnova a Lovosice–Žalhostice. Nyní Tomáš dokončuje v týmu Karla Mikase náročnou rekonstrukci železničního mostu v Soběchlebech, a to v rámci rekonstrukce železniční stanice Bohosudov.